Z historických pramenů je známo, že prvním evropským parfémem byl Cyprus, jehož podstatou byla ambra, mošus, santal a růže. Komplexy, podobné tomuto prvotnímu parfému, byly postupně dále obohacovány a staly se jakýmsi předobrazem jednoho ze současných nejvariabilnějších vonných typů – chypru. Středisky pro výrobu veškerých parfémů té doby byly především kláštery. Během dalších století se původně skromná nabídka vůní začala pozvolna rozšiřovat, a to až do období vrcholící renesance, kdy se parfumerie začala stávat svébytným odvětvím. V tomto směru vynikla především Itálie a Francie, ale i některé další evropské země.

Itálie

Itálie zaznamenala v období renesance mohutný všestranný rozkvět, který se projevil mimo jiné i v oblasti kosmetiky a parfumerie. Získávání vonných látek nebyl pro tamější obyvatele žádný problém; dodnes je Itálie jednou z nejbohatších zemí na vonné rostliny. Odedávna se tam pěstovaly lilie, fialky, růže, jasmín, citrusy, levandule, také bazalka, dobromysl, tymián, či rozmarýna. Italský trh byl dále obohacován i o dovážené suroviny, jakými byla ambra, mošus, cibet, myrha či muškát. V italských obchodních městech se tak rodily parfémy žádané téměř po celé Evropě. V tomto směru se proslavily zejména Benátky, Neapol, Florencie a Janov.
V palácích šlechticů a bohatých měšťanů se parfémovalo takřka všechno a jejich zvláštní výsadou bylo, že si sami podle svých vlastních představ, mohli připravovat různé vonné směsi. Italskou specialitou bylo parfémování rukavic, které se brzy rozšířilo i do dalších zemí. Během 17. stol. se na evropských trzích začala postupně prosazovat parfumerie francouzská, ale i přesto si italské parfémy ještě po mnoho let udržely své dobré jméno.

Francie

Přestože se ve Francii různé vonné směsi připravovaly již v gotickém období, neměly vedle parfémů italských dlouho dobu velký význam. Zlatý věk parfumerie nastal až v 17. stol., za vlády Ludvíka XIV., který se doslova utápěl v oblacích těžkých a dráždivých vůní. V této době enormně stoupla spotřeba parfémů, a Francie tak začala šlapat na paty Itálii. Používání množství vůní bylo společenskou nezbytností. Samozřejmostí byly parfémované oděvy a zejména rukavice. Nešetřilo se ambrou, mošusem a jinými, výrazně vonícími látkami.
    Se stoupající spotřebou vůní rostla i jejich domácí výroba a zcela logicky se začala soustřeďovat do těch míst, kde byly k dispozici potřebné surovinové zdroje. Podobně jako se Paříž stala synonymem pro vše, co souvisí s módou, tak se provensálské město Grasse stalo symbolem těch nejrozmanitějších vůní. V minulosti i dnes se tam stále vyrábějí vonné suroviny a z nich pak podle tajných receptů nejrůznější parfémové kompozice.

Rusko

V Rusku je rozvoj parfumerie spjat s vládou carevny Kateřiny Veliké, která udávala tón v módě celé ruské šlechtě. Inspirovala se francouzskými trendy a preferovala především výrazné vůně na bázi mošusu a ambry. Mezi vyššími vrstvami byly kromě toho oblíbeny i lehké vůně citrusů, jasmínu, levandule a skořice. Prostý lid používal vonné suroviny, které poskytovala tamější příroda, např. extrakty ze sibiřské břízy.

Německo

Než se v Německu začala rozvíjet parfumerie jako taková, bylo u selských žen a dívek zvykem ukládat si na hruď pod živůtek čerstvé zralé jablko, jehož vůni pokožka absorbovala. Pokud jde o vonné rostliny, ty se používaly převážně pro slavnostní příležitosti, jako byla svatba nebo křest. Za tím účelem se pěstovala rozmarýna, levandule či myrta. Na konci 17. stol. se v  Německu začal vyrábět první významný parfém, který konkuroval i těm francouzským – Eau admirable. Jednalo se o směs citrusových silic rozpuštěných v koncentrovaném alkoholu. Tato vůně, oblíbená u básníka Goetha i u Napoleona, získala v průběhu 19. stol. podle místa svého vzniku – Kolína nad Rýnem – nové označení, a to Eau de Cologne, tedy kolínská voda.

Anglie

Ve viktoriánské Anglii byly populární lehké, svěží vůně, ale také tabákové, dřevité a některé květinové. V oblasti parfumerie byla významná firma Rimmel, působící dodnes, která byla oficiálním dodavatelem královny Viktorie a jejího dvora. Mezi významné klienty patřily i jiné evropské panovnické domy a mnohé šlechtické rody.

České země

O užívání vonných látek u nás nemáme doposud mnoho informací. Faktem však zůstává, že české země křižovaly významné obchodní cesty a Praha byla již od raného středověku živým obchodním střediskem. Přicházelo sem různé exotické zboží včetně koření. Zvyk používat vonné přípravky přinesli na svůj dvůr z Itálie Pernštejnové a Rožmberkové, kteří udržovali čilé styky se západní Evropou. Jejich používání se postupně rozšířilo i mezi bohatší měšťanské vrstvy.

Vonné směsi byly připravovány v tehdejších lékárnách a sloužily převážně k léčebným účelům. Pozdější skutečné parfémy byly po dlouhou dobu pouze importovaným zbožím. První parfémové kompozice se u nás začaly vyrábět až na konci 19. stol., kdy vznikaly první české podniky vyrábějící vonné látky.

Zdroj: http://www.plet.cz/kosmetika/vse-o-kosmetice/345-z-novoveke-historie-uzivani-parfemu.html

Vědecké výzkumy zabývající se působením vůní na psychiku člověka dokázaly, že estetické potřeby každého jedince úzce souvisí s jeho osobností. Např. zřetelně extrovertně orientovaní lidé dávají přednost lehkým, svěžím a květinovým vůním. Naopak introvertní osobnosti mají v oblibě vůně orientální a balzamické. Emocionálně nestabilní lidé si vybírají mezi vůněmi květinovými a pudrovými, zatímco vyrovnané osobnosti preferují vůně přírodního charakteru, ke kterým patří některé skupiny chyprových fantazií. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás není přesně vyhraněný typ, není prozatím možné vytvořit parfém pro konkrétní typ osobnosti. Výběr vůně mimoto ovlivňují i některé další faktory, jako je např. životní styl, stáří a pohlaví uživatele.

Zde je několik zásad, kterými bychom se měli řídit při výběru a používání parfémů.

• Vhodnou vůni je třeba vybírat pouze podle našeho osobního vkusu a pocitu. Nikdy nevybíráme vůni podle vzorku připraveného aplikací parfému nebo podobného výrobku na vatový tampon či testovací papírek, který byl navíc delší dobu ponechán na vzduchu. Takovýto vzorek voní zcela jinak, než když je parfém nastříkán na kůži.
• Vybíráme-li parfém pro někoho jiného, je nutné uvážit, že každý člověk má svoji specifickou vůni. Závisí to na vlastnostech jeho pokožky, způsobu výživy a životních zvyklostech. Parfém, který u jednoho uživatele voní příjemně, může na pokožce jiného působit zcela odlišně.
• Při použití parfému bychom se měli ohlížet na okolí. Zde více než kde jinde platí zásada, že méně je více. Během dne se doporučuje používat lehčí toaletní nebo kolínské vody. Parfém samotný je vhodný pouze pro výjimečné a slavnostní příležitosti. Vůně bychom měli volit také s ohledem na roční období. Pro teplé letní dny jsou jako stvořené svěží květinové a citrusové vůně, v zimních měsících se uplatní spíše těžší balzamické a orientální typy vůní.
• Všeobecně se parfém nanáší na místa, kde je pod pokožkou nejvíce krevních vlásečnic a kde se vůně parfému může plně rozvinout. Kromě toho jej můžeme nanášet i na vlasy, těsně nad pokožku hlavy. Velmi dobře vyniká parfém také na oděvech z přírodních materiálů a na kožešinách. Nedoporučuje se však nanášet jej např. na bílé a světlé oblečení, zejména na přírodní hedvábí.
• Co se týče doby použitelnosti parfémů, vydrží zpravidla půl roku i déle. Nesmí však být vystavovány účinkům denního světla a teplotám vyšším než 20 °C. Parfém v originálním neotevřeném flakonu vydrží i déle než rok. Že má parfém svoji dobu použitelnosti již za sebou, poznáme podle měnící se barvy, obvykle v tmavší odstín, podle pryskyřičné usazeniny kolem uzávěru, také podle pryskyřičné, popřípadě kyselé vůně.

Zdroj: http://www.plet.cz/kosmetika/vse-o-kosmetice/367-jak-spravne-vybrat-a-pouzit-parfem.html

Při výběru dekorativní kosmetiky spoléháme především na náš osobní vkus, případně na současné módní trendy. Vedle zdravotní nezávadnosti, která by měla být zaručena již samotným uvedením výrobku do prodejen, je nutné posoudit i jeho kvalitu. Kvalitní rtěnku poznáme podle toho, že je dokonale přilnavá, dobře roztíratelná, barevně stálá, chuťově příjemná a působivě parfémovaná, s příjemným pocitem na rtech. Podle dobré roztíratelnosti, homogenity a přilnavosti bychom měly hodnotit i oční stíny, které se navíc nesmí hromadit ve vráskách horního očního víčka. Řasenka musí být snadno aplikovatelná, musí se stejnoměrně nanášet, po zaschnutí nesmí opadávat, ani se snadno rozmazávat a už vůbec nesmí na řasách vytvářet žmolky. Všechny tyto přípravky by také měly navzájem ladit a barevně se doplňovat.

Mnohem komplikovanější je však situace při výběru přípravků v péči o pleť, zejména pleťových krémů, jejichž kvalitu a požadované vlastnosti nepoznáme tak snadno. V první řade je nutné ujasnit si, co od krému očekáváme a jakých účinků chceme dosáhnout. Nejlépe bychom měly volit takový přípravek, který naše pleť dobře snáší, po kterém máme dobrý pocit. Pokožka by po jeho aplikaci měla být pružná, hebká, vláčná a ideálně promaštěná. Je dobré dávat přednost krémům mastným, svým složením blízkým přírodním tukům. Krémy s malými tukovými podíly nevytvářejí dostatečnou ochranu a většina žen má po nich pocit suchosti a pnutí.

Zvláštní skupinu tvoří ochranné opalovací přípravky, které chrání kůži před negativními účinky slunečního záření. Vybíráme je podle toho, v jakém prostředí a v jaké podnebném pásu se budeme pohybovat, také podle ochranného faktoru, který udává, kolikrát déle se můžeme pohybovat na slunci, než pokožka nepříjemně zrudne. Jestli zvolíte krém, olej, nebo mléko, záleží na vašich preferencích a zvyklostech.

Ke kosmetickým přípravkům patří také parfémy, které naši osobnost doplní a podtrhnou. Při jejich výběru bychom se měly řídit pouze naším vlastním vkusem a pocitem. Jiný parfém používáme při sportu či pro běžné denní nošení, jiný při slavnostních příležitostech a jiný pro intimní chvíle. Je dobré mít na paměti, že bychom to s jeho aplikací nikdy neměly přehánět.

Zdroj: http://www.plet.cz/kosmetika/vse-o-kosmetice/370-jak-spravne-vybirat-kosmeticke-pripravky.html

Alfa-hydroxykyseliny, běžně známé jako ovocné kyseliny, se nacházejí výhradně v přírodních produktech. Patří k nim zejména kyselina citronová získávaná z citrusového ovoce, kyselina mléčná získávaná z kyselého mléka, kyselina vinná získávaná z vinné révy a kyselina jablečná získávaná z jablek a jiného ovoce. Kyseliny účinkují tak, že narušují proteinové vazby mezi odumřelými buňkami na povrchu kůže, odstraňují je a odkrývají pod nimi buňky jasnější a zdravější. Tento proces čistí ucpané póry, zlepšuje tonus pleti a vyhlazuje jemné vrásky.

Ovocné kyseliny jsou v podstatě ideálním řešením pro většinu drobných pleťových problémů, přičemž většina žen uvádí, že k viditelnému zlepšení dochází již po několika dnech. AHA kyseliny byly používány po celá staletí, aniž by si to dříve vůbec někdo uvědomoval. O egyptské královně Kleopatře se tvrdí, že se s oblibou koupala v oslím mléce. Dámy na francouzském dvoře si zase potíraly obličej vínem, aby měly hladkou, vláčnou pleť bez zánětlivých pupínků.

Mezi nejvýznamnější účinky ovocných kyselin patří jejich schopnost rychlého odstranění odumřelých kožních buněk, redukce tvorby vrásek, také stimulace produkce kolagenu, který pokožku přirozenou cestou zpevňuje a vypíná. Pleť tak získává svěží a mladistvý vzhled. Kromě toho slouží jako účinný hydratační prostředek, odstraňují akné a zesvětlují pigmentové skvrny. AHA kyseliny bývají součástí mnohých krémů, tělových mlék, pleťových masek či peelingů. Tyto přípravky však není vhodné požívat více jak třikrát týdně, protože snižují přirozené ochranné vlastnosti pleti.

Vzhledem k tomu, že příznivé účinky jsou prokazatelné pouze u přípravků s vysokou koncentrací ovocných kyselin, nelze si je tedy v plné míře aplikovat samostatně doma. Tyto vysoké koncentrace patří do rukou odborníků, kteří znají přesné hranice použitelnosti a možností těchto produktů. Např. by se neměly nanášet na citlivé partie kolem očí a rtů. V případě, že máte citlivou či alergickou pleť, tak by se neměly užívat vůbec.

Zdroj: http://www.plet.cz/kosmetika/vse-o-kosmetice/372-budte-krasna-diky-aha-kyselinam.html

Na každém kosmetickém prostředku vždy najdete dobu expirace, do které je možné ho použít bez obav, je možné ho použít aniž bychom se obávali, že je neúčinný nebo je dokonce škodlivý. Při nákupu proto dávejte pozor na datum uvedené na obalu.

Aby kosmetické přípravky spolehlivě a účinně působily, je nutné je správně používat a znát hlavně svůj typ pleti, protože právě podle toho určíte, co vlastně potřebuje. Určitě by každá žena či dívka měla mít své místo, kam si ukládá vše, co potřebuje k pěstění pleti. Už ženy ve středověku měly své malé skříňky nebo stolky,  kde své zkrášlující prostředky opatrovaly. Růžový olej se používá v kosmetice dodnes, znali ho už i Židé. Používal se hlavně ke zjemnění pleti nebo na léčení akné u dospívajících dívek či chlapců. Řekové připravovali masti z různých tuků, třeba z másla, vosku či loje. Přidávali se do nich třeba med, mandlový olej či různé výtažky z bylin.

Nyní vyrábí kosmetické přípravky stát, který také velmi přísně kontroluje jejich kvalitu, takže na trh se dostávají jen opravdu kvalitní prostředky, které prošly dlouhými a přísnými zkouškami.
Krášlící prostředky dekorativní kosmetiky
Do této skupiny patří obrovské množství výrobků. Např:
LÍČIDLA – na rty, oči, tváře či řasy
Na rty se nanášejí nejčastěji tuhé rtěnky, které mají různé zabarvení, podobně jako líčidla na tváře. Na řasy se používají líčidla buď tuhá, nebo v tubě. Podobně se aplikují i líčidla na obočí. Nejoblíbenějšími tužkovými líčidly jsou:
PUDRY A ZÁSYPY – buď mají formu prášku, nebo jsou ve formě tuhé. Přidávají se k nim různá barviva a vůně.
LAKY NA NEHTY– rozlišujeme laky průsvitné neboli transparentní a laky krycí.
KOLÍNSKÉ VODY, VOŇAVKY A FRANCOVKY – Kolínské vody obsahují vonné látky v lihovém roztoku, voňavky mají obsah vonných látek vyšší a nemají přijít do styku s naší kůží.
Někdy sem můžeme řadit i toaletní vody – lotia, které jsou bez alkoholu a dobře osvěžují pokožku. Jejich obliba v posledních letech velmi stoupá.
Francovky jsou lihové roztoky, které obsahují některé osvěžující látky, jako je mentol či mátový olej.
Voňavky a kolínské vody se vyrábějí v různých formách – mohou být tekuté, tuhé, ale i ve sprejích.

Zdroj: http://www.plet.cz/kosmetika/vse-o-kosmetice/387-spravne-pouziti-kosmetickych-pripravku.html

Kosmetické přípravky totiž mohou v sobě ukrývat i nebezpečí. V okamžiku, kdy je otevřeme, začnou na ně působit venkovní vlivy, vzduch a baktérie, a to vůbec nemluvím o houbičkách a našich prstech.

Moderní přípravky obsahují v sobě konzervační látku, která určí dobu, po kterou můžeme přípravek používat bez rizika. Obvykle jde o dobu třiceti měsíců od data výroby, ale raději údaj zkontrolujte na vinětě. Bylinná kosmetika mívá totiž garanční dobu kratší.

Jak se chovat ke kosmetice, aby vydržela co nejdéle? Určitě ji neskladujte ve vyhřáté koupelně, nebo na místě, kam svítí slunce, tím její životnost zkrátíte. Flakónky, kelímky a tubičky dobře uzavírejte, abyste zabránili vniknutí baktérií. Krém či gel nabírejte kosmetickou špachtlí a ne prsty. Pokud to poměry v bytě dovolí, uložte kosmetické přípravky na temné, chladné a suché místo.

Při používání kosmetiky buďte pozorná a nikdy nepoužívejte takovou, která změní vzhled, konzistenci nebo vůni, raději ji hned vyhoďte, ať vám nezpůsobí nepříjemné překvapení ve formě vyrážky či zánětu. Své kosmetické pomůcky udržujte v čistotě. Štětečky, houbičky a další aplikátory alespoň jednou za týden vyčistěte a totéž udělejte i s kosmetickou taštičkou. A ještě něco! Kosmetiku nepůjčujte ani své nejlepší kamarádce, také jí nepůjčujete zubní kartáček a nebezpečí infekce je tady stejné.

Dalším rizikovým faktorem pro přenos mikroorganismů jsou hřebeny a vlasové kartáče. Je nezbytné je pravidelně čistit od usazeného kožního mazu, gelů a laků. A ani hřeben se nemá půjčovat.

Rady na závěr:

• Kosmetika a pomůcky se nepůjčují
• Kosmetický výrobek nikdy neřeďte vodou nebo dokonce slinami, to je nejsnazší cesta, jak do něho zanést choroboplodné zárodky.
• Štětečky a aplikátory jednou týdně umyjte (třeba šampónem na vlasy) a nechte uschnout.
• Před líčením, odličováním či masáží si vždy pečlivě umyjte ruce.
• Kosmetické přípravky vždy pečlivě uzavřete.
• Nikdy nepoužívejte kosmetiku po době použitelnosti.
• Kosmetickou taštičku, skříňku na kosmetiku a toaletní stoleček udržujte v čistotě.

Zdroj: http://www.plet.cz/kosmetika/vse-o-kosmetice/175-kosmeticka-tasticka-pod-drobnohledem.html

Každá žena však určitě chce o své intimní části těla pečovat co nejlépe a nejdůsledněji. Aby bylo i viděné intimní prostředí přece krásné a zdravé. Pokožka na této části těla má ale zcela specifickou fyziologickou strukturu a dokonce sama umí chránit dříve skrývané partie před bakteriálními i jinými infekcemi.

Co nejlépe o ně pečovat však neznamená co „nejvíce“. Pamatuji, když jsme se coby malá děvčátka poctivě mydlily mýdlem Šeřík na těch citlivých intimních místech, s dokonalým pocitem, že čím víc se budeme mydlit, tím víc musíme být zákonitě čistější. V době puberty, při „svých“ dnech, při prvních „vážných“ známostech, prostě pořád, nejlépe mohokrát denně. V době mé dospělosti se na trhu objevil první mycí gel – tak zvaný Intimní gel, který se nazýval Vionel. Byl v tubičce, ve které se normálně prodávají zubní pasty, akorát že tubička byla růžové barvy, na rozdíl od pasty na zuby, která byla vyráběna převážně v barvě bílé. Nějak jsme novému výrobku nevěřily – zvyklé na svůj Šeřík si málokterá z nás troufla tuto novinku zakoupit možná i proto, že stála tenkrát docela dost – 12,- korun.

Jak jsme se tak scházely s děvčaty u příležitosti různých „slezin“ – začaly jsme si i intimně povídat a radit se, že čím to je, že ačkoliv se udržujeme ve velké, ba přímo obrovsky přepečlivé mýdlové intimní hygieně, jsme věrny svým partnerům, neprovozujeme promiskuitu, nenavštěvujeme společné sauny či bazény, dbáme na prádlo ze 100% bavlny, přesto se nějak prostě necítíme být úplně v pořádku, nebo-li jak se nyní říká – in. Některé z nás dokonce trpěly nepříjemným svěděním, či nepříjemnými výtoky. Dívky, které se styděly o tomto tématu byť jen hovořit, trpělivě svá místa umývaly, umývaly a zase umývaly mýdlem vskutku nešetře. Musíme se toho nepříjemna přece čistotou zcela zbavit!

ALE – účinek byl opačný – čím víc jsme se mýdlem umývaly, tím víc problémy narůstaly.

Dodaly jsme si odvahy a šly se svěřit k odborníkům k tomu určeným – k lékaři – gynekologovi.

Po jeho návštěvě, všem z nás zůstaly údivem otevřené pusy ještě hodně dlouho!

Lékař nám vysvětlil, že veškeré naše problémy plynuly z používání MÝDLA ! Poučil nás, že běžné sprchové šampony, gely či mýdla narušují přirozenou PH naší křehké intimní pokožky– nejsou tedy vhodné, jsou naopak velmi škodlivé – jejich hodnota PH je obecně vyšší, než je v tomto případě zapotřebí. Intimní partie těla mají totiž zcela odlišnou hodnotu PH než ostatní části těla.

Musíte se umývat jen vlažnou vodou – poradil odborník! Pro nás mladá děvčata – zcela nepochopitelné. Bez mýdla to přece nemůže fungovat. Nebudeme čisté.

Jelikož já jsem byla sice mladá, nezkušená ale zvídavá žena, která má velmi ráda vůni čistoty – zakoupila jsem si tenkrát ten drahý intimní gel Vionel. Jednak ze zvědavosti a jednak z chuti vyzkoušet něco zcela nového a tak drahého! Byl skutečně Super.

Přišla doba dospělosti, porod dítěte, běžný partnerský život a nepříjemné starosti s intimní hygienu díky používání pouze vody, nebo intimního gelu zcela ustaly.

Když se přestal Vionel vyrábět /bohužel/ a nebylo nic jiného k sehnání, zvykla jsem si jen na tekoucí vlažnou vodu. K mýdlu jsem se už skutečně vracet nechtěla.

Není to tak dávno kdy jsem si při návštěvě drogerie vzpomněla na Vionel a ze zajímavosti nahlédla na nabídku novodobých dovážených i tuzemských mycích intimních prostředků. Tiše jsem úžasla, jaké mají dnešní malé, mladé, produktivní, ale i neproduktivní ženy možnosti k umývání svých intimních partií.

Žaslo by dneska i naše tolik oblíbené mýdlo Šeřík a tiše by se rdělo v koutku. Právem!

Co se nabízí? Tak třeba :

mycí gely

Mycí gel je osvěžující prostředek, který je pokožkou velmi dobře snášen. Má antibakteriální, antimykotické a protizánětlivé účinky. Kyselina mléčná, kterou obsahují, reguluje PH a působí jako hydratační faktor.

tekuté intim mýdlo

Prodává se většinou s praktickou pumpičkou k použití té správné odměřené – jedné dávky -k vašemu umytí. Většinou se vyrábí s přídavkem Tea Tree Oilu a vitamínu E. Tea Tree je silné antiseptikum, ničí mikroorganismy, posiluje velmi citlivou kůži, dodává hedvábnou jemnost a udržuje její přirozenou vlhkost.

mycí pěna

Chcete li mít pocit mýdla – tzn. pěny, je zcela vhodná mycí pěna, která je však samozřejmě už stoprocentně bez obsahu mýdla a jakýchkoliv chemických barviv! Obsahuje většinou Tea Tree Oil, složky olivového a kokosového oleje, které zabraňují vysoušení intimní pokožky. Je dobře tolerována i při dlouhodobém a velmi častém používání

mycí intimní emulze

Obsahuje hodnotu PH 3,8 podporuje tím rovnováhu přirozené mikroflóry, posiluje antibakteriální ochranu, kyselina mléčná stabilizuje hodnotu PH 3,8, je zcela bez konzervačních látek a samozřejmě vám zajistí perfektní pocit svěžesti a čistoty po celý den.

mycí intimní ubrousky

Prodávají se v praktickém balení mokrých ubrousků po různém počtu kusů v nepropustném a opakovaně zavíratelném obalu. Ocení je skutečně každá žena, můžete je nosit i v malé kabelce a použít je kdykoliv a kdekoliv bude chtít. Mají vyrovnané PH. Jejich největší předností je takřka zanedbatelná velikost balení, vlastně je můžete mít celý den přímo u ruky.

Používání specielních výrobků pro intimní hygienu – je tedy v dnešní době běžnou a zcela bezproblémovou součástí každodenního života moderní ženy bez omezení věkové hranice. Věřím, že tato otázka již nezůstává tabu pro žádnou z nás.

Zdroj: http://www.plet.cz/kosmetika/vse-o-kosmetice/90-intimni-hygiena.html